Nedělní vyjížďka Moser vs Liberta

Po probuzení a nahlédnutí ven sem usoudil že je hezké počasí na nějakou projížďku. Budím přítelkyni ke snídani a mezitím co ji stydne čaj než se je schopna posbírat dohromady já vymýšlím kam pojedeme. Momentálně je to problém, jelikož celé okolí je rozkopáno kvůli stavby kanalizace, revitalizace olše a přestavby vlakového koridoru aby byl schopny vydržet nápor pendolína. Vymyslel sem cestičku hurá. Po krátké snídani, utíkám doladit svůj stroj a vyrážíme na cestu. Já na Libertě a přítelkyně na Moserovi. Vyrážíme přes sídliště k nemocnici, kde nás čeká velmi prudký sjezd z kopce, přítelkyně chvíli váhá, ale nakonec se odhodlá to sjet. Ja zapřen do beranů si ho fičím dolů a musím říci, že je to docela strašidelný zážitek, být tak nakloně hlavou dolu a sjíždět tak strmý svah. Pokračujeme do Vendryně kde přejíždíme silnici a ocitáme se na velmi klidné komunikaci, nikde ani živáčka, což je fajn. Po pár stovkách metrech a jednom strmém stoupání se nám naskytl krásný výhled na panoráma slezských Beskyd. Pokračujeme dál, asfaltová cesta se mění na polní cestu, kde na Moserovi padá řetěz. Si říkám no asi je to těmi otřesy, tak ho nahodím a jedeme dál. Opět pěkná asfaltka, mírně z kopečku tak nám to hezky sviští. Dojíždíme k „S“ sjezdu který si oba užíváme a dole když projíždíme kolem tenisového kurtu, přítelkyni málem srazí tenisový míček. Ustála to a ani nepištěla, jupí zvládla to bez ostudy, uf. Pokračujeme dál, a když něco vedlo dolu tak zase musí nahoru, takže nás čeká další strmé stoupání. Přítelkyně ho za chvíli vzdává a já pří mohutném záběru do pedálu vytrhávám zadní kolo z rámu. Opět jej nasadím dotáhnu a jede se dál. Projíždíme oblasti Bytřice záolší, a chceme pokračovat směr Hrádek. A v tom se to stalo. V dalším kopečku udělal úplně nový řetěz na Moserovi, při své první jízdě, prásk a sroloval se na zem. Nějaká vada zapříčinila jeho úplné selhání, což možná mělo i za následek jeho padání.

    No nic tak že to spravíme. Vytahuji nýtovačku a koukám a jeje tady něco chybí. Řetěz se rozskočil takovým způsobem, že několik dílku zmizelo nenávratně pryč. No jo ale co teď, nemůžu jí zkrátit řetěz, jelikož je to singl. Tak rozebírám řetěz svůj abych mohl implantovat několik článku do jejího řetězu. Ano jsou to naprosto rozdílné řetězy o jiné šířce a rozteči ale na dojetí to snad bude dobré. Vyndávám dva články pokládám je s nýtovačkou na zem a chci si utřít ruce. Mezitím moje zlatíčko nechtěně šláplo na nýtovačku a vyndaný kus řetězu. Nýtovačka byla v pořádku, ale kde je řetěz? Nikde nic, a jeje, tak z nova opět se vrhám na své kolo a demontuji další články a pro jistotu je nedávám ani z ruky. Nasazuji na řetěz Moseru články z Liberty a najedou další komplikace. Musím přidat další článek z Liberty abych dodal další dlouhý nýtek, jelikož řetěz Moseru je užší a nýtovaný spoj neměl požadovanou pevnost. Tak a je hotovo Moser je pojízdný a já se už chystám snýtovat jen řetěz na Libertě. Ale co to, tak se ubíralo z toho řetězu že je teď až příliš krátký. Skouším ho spojit mimo přehazovačku zda-li to vyjde alespoň tak, ale bohužel. Řetězy se proti nám spikly a nedovili nám odjet. Naštvaně házím řetěz do báglu, balím zbytek věcí a jdu si umýt ruse do řeky. Z kola mám teď koloběžku, takže se vydáváme na cestu domu.

    Zanedlouho zjišťuji že odrážením se možná ještě rychlejší než šlapáním a přítelkyni sem rychle začal ztrácet. Cesta domu byla taková zajímavá, chvíli jak na koloběžce, chvíli pěšky a chvíli sem se držel přítelkyně za bundu a ona mě táhla. Přeci jen měli jsme hlad a spěchali jsme domu. Musím říct, že taková jízda kdy za mne šlape někdo jiný není až tak špatná =) ale není to k dámě moc zdvořilé. Dorazili jsme domu v pořádku ale značně unaveni, nevím co to s tím řetězem bylo, ale už vím, že ne všechno nové a značkové musí být dobré a kvalitní. Naštěstí dopadlo to dobře, nikdo nepřišel k újmě a nyní se tomu je zhluboka smějeme.